Jdi na obsah Jdi na menu
 


Temní elfové

14. 10. 2008

Temní elfové, jak je nazývají „krátkověké“ rasy (tzn. trpaslíci, hobiti a především lidé), se původně nelišili od ostatních příslušníků své rasy. Tedy až do příchodu lidí na Thirion, kdy se projevila temnota ukrytá v jejich srdcích.

Ti, kteří byli později zváni Nespokojenci, pocházeli všichni do jednoho z Avarianu. Avarian bylo překrásné město v předhůří Sivých hor na okraji Velkého Tichého Hvozdu, postavené z šedého kamene na skalním ostrohu nad řekou Laifa. Jeho obyvatelé pěstovali vzdělanost a magii. Magie Avarianských nebyla nikdy mezi elfy běžná. Magickou energii čerpali ze země, ze zřídel a proudů energie, které se nachází pod povrchem země. Se zemí také souvisela většina jejich kouzel. Další jejich specialitou byly magické portály. Nic bližšího není o jejich magii známo, neboť Avarianští svá tajemství pečlivě střežili.Arcimágové si své učně pečlivě vybírali a ti byli od okamžiku přijetí do společenstva mágů vázáni přísahou mlčenlivosti.

Elfové z Avarianu byli ve válkách Věku Krve pověstní tím, že se do bojů příliš nezapojovali. Neměli k tomu moc důvodů, protože před útoky je chránila jejich mocná magie. Ovšem když už Avarianské vojsko vypochodovalo z hradeb města a v bitvě se postavilo po bok svých elfských příbuzných, nepřátelé se chvěli strachem, neboť Avarianští měli pověst výborných šermířů a nelítostných válečníků. Své pověsti vždy dostáli…

Věk Krve skončil a většinu rozlohy Thirionu ovládali elfové, na čemž měli nemalý podíl právě Avariani. Město, krásné a vznešené, přesto trochu děsivé, se pyšně vypínalo na svém ostrohu a jeho obyvatelé se opět uzavřeli do sebe. Ne na dlouho, neboť u břehů Thirionu přistály lodě plné tvorů neznámé rasy. Byli to lidé. Tato krátkověká, nicméně velmi rozpínavá rasa se rychle množila a zabírala nová a nová území, která jim elfové ochotně přenechávali. Avariani to už od začátku považovali za hloupost ze strany elfů a zpupnost ze strany lidí, kteří pro ně byli podřadnou rasou. Nicméně i Avarianští museli uznat, že lidé přinesli celému Thirionu prosperitu. Proto zpočátku drželi jazyk za zuby.

Neuplynula však ani dvě století a panství lidí se přiblížila k Avarianu. Lidé mýtili lesy, stavěli si vesnice a města a obdělávali půdu. Avariani se začali cítit ohroženi, proto jejich představitelé poprvé otevřeně vystoupili proti lidem na Radě v Caras Galenonu, která se schází každých dvanáct let a jsou na ní přítomni zástupce elfů ze všech koutů Thirionu (i z komunit v lidských městech). Avarianští trvali na zastavení ustupování území lidem. Nespokojili se ovšem jen s tímto, jejich požadavky byly velmi radikální: vyhladit celou lidskou populaci na Thirionu, nebo alespoň je přinutit vrátit se tam, odkud přišli. Elfové na radě byli zděšeni. Avariani byli označeni za nespokojené blázny a krvelačné bestie. Avarianští argumentovali, že lidé ničí přírodu, svévolně kácí a pálí lesy kvůli neustále rostoucí potřebě orné půdy a volné plochy ke stavbě sídel, protože jejich nízká rasa se množí jako králíci, a pravděpodobně brzy zaplaví celý Thirion jako mor. A tomu bylo třeba předejít, dle tvrzení Nespokojenců. Tyto argumenty však byly smeteny ze stolu, neboť přítomnost lidí na Thirionu přinesla elfům nebývalou prosperitu, blahobyt a prestiž. Nespokojenci byli drtivou většinou přehlasováni, jednání opouštěli s pobouřením a zlobou doutnající v jejich srdcích.

Pravda je taková, že argumenty Avarianských týkající se ničení přírody byly samoúčelně vymyšlené tak, aby se na jejich stranu přidalo co možná nejvíce elfů. Vyšly však vniveč. O co šlo doopravdy, byl neomezený přístup ke zřídlům magické energie pod zemí.

O tomto incidentu se lidé nic nedozvěděli. Pronikali stále blíž Avarianu, zatímco Nespokojenci neustále opakovali své požadavky… Nakonec došlo k tomu, čeho se Rada děsila nejvíce. Když se lidské osady objevily na okraji Velkého Tichého hvozdu, Avarianští udeřili. Nepodnikali však otevřené vojenské akce. Ve Hvozdu se začali záhadně ztrácet lidé, jejich mizení však byla přisouzena divokým zvířatům. Lidi tyhle drobné záškodnické akce nezastrašily, proto Avarianští přistoupili k radikálnímu kroku. Země pohltila celou vesnici. Doslova. Tam, kde včera stály domy a žili lidé, byla dnes holá hnědá pustina. Nemohlo to způsobit nic jiného než magie země, kterou provozovali elfové z Avarianu, a muselo to být kouzlo nesmírně mocné.

Mimořádné události si žádají mimořádná řešení, proto byla do Caras Galenonu svolána Rada už pět let po předcházející a k jednání byli přizváni i zástupci lidí. Rada zasedala dlouho, její účastníci byli zavázáni mlčením, takže průběh jednání zůstal v tajnosti. Jeho výsledky jsou však velmi dobře známy.

Elfové s lidmi uzavřeli dohodu, která ustanovila Velký Tichý Hvozd jako výsostné území elfů, kde nebudou mít nepovolaní co pohledávat.

Avariani odešli do exilu do severozápadních končin Thirionu. Malá část zůstala v okrajových částech Tichého Hvozdu, většina se usadila na Eldarské vrchovině.

V Eldarské vrchovině si temní elfové založili nový Avarian, který se od původního města zásadně lišil: nacházel se v podzemí, vytesán do tmavé horniny. Důvodem byla jednak snaha se co nejvíce izolovat od okolního světa, a především touha být co nejblíž zdrojům zemní energie. Krása a elegance nového Avarianu si s tím starým v ničem nezadala, naopak ho ještě předčila. Něco se však změnilo: podzemní Avarian vyzařuje děsivou nádheru temných umění. Zlo a temnota v duších Avarianských nabyla vrchu. Temní elfové v podzemí dovedli k dokonalosti zemní magii a umění portálů a nově začali pěstovat Magii smrti, jak ji nazývají. Nejedná se však o klasickou nekromancii, je to spíše magie, která ničí, způsobuje bolest a zabíjí. Avariani jsou na thirionské poměry překvapivě silně věřící. Jejich bohyní je Lolth, Pavoučí bohyně smrti, které temní elfové přináší krvavé oběti.

Pobyt pod zemským povrchem s sebou nesl i některé změny ve vzhledu temných elfů. Jejich oči zbledly do světlounce modré či šedavé barvy, kůže ztmavla a vlasy získaly stříbrný odstín. Avariani také vytvořili svůj vlastní dialekt elfštiny, trochu hrubší, s výraznými sykavkami. Přesto je v něm stále poznat melodičnost řeči elfů. Ve svém jazyce začali Avarianští elfové nazývat sami sebe drowové.

Avšak i mezi temnými elfy se našla hrstka výjimečných bytostí, které se neobrátily ke zlu. Byla to skupina kněžek Eilistraee, dobré bohyně uctívané elfy v původním Avarianu, a hrstka dalších věřících bohyně, která léčí, chrání cizince a poutníky, pěstuje umění hudby a meče a je zapřísáhlým nepřítelem nemrtvých.

Tito drowové opustili podzemní město a usadili se na povrchu, v Eldarské vrchovině. Jsou to jediní z temných elfů, kteří občas opustí krajinu svého vyhnanství a vydají se jako dobrodruhové do širých dálav Thirionu a plní vůli Eilistraee.

Pro obyvatele Thirionu, s výjimkou elfů z Tichého hvozdu, jsou temní elfové pouhou děsivou legendou. O drowech kolují po Thirionu pověsti, které je líčí jako kruté, zlovolné a zákeřné. Povídá se, že v podzemním Avarianu budují obrovskou armádu a jednoho dne jejich mágové otevřou portály ve všech důležitých místech Thirionu a armáda temných elfů se prožene Thirionem jako černá bouře. Zda-li jsou to pověsti pravdivé, nikdo neví.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář