Hlášky XXIV.
P: V Sarnii nás mají rádi.
Wc: Už jsme dlouho nebyli v Ibaru.
Ar: Libá, příjemná, pohodlná špína v ponožkách.
El: Vás nezajímá osud těch knih?
B: Dokud máme dost toaleťáku, tak ne.
Fl: Bon giorno, starý příteli!!!
Mihule: A do-.. Do- do- dobrý den.
Fl: To nebyl šlechtic, to byl chlap jak hora.
M: Můj otec byl chlap jak hora, můj bratr byl chlap jak hora...
P: Akorát ty ses nevyved.
Wc: Takovej záprtek.
Wc: Já se tvářím nasraně, protože musím procházet tímhle lidským žumpou.
Ar: ... a jsou tam dva hobiti.
P: Hobiti?! Jak ta rasa klesla.
Rr: To zašlápnem.
Ar: Hobiti mají kušičky.
M: A tímhle mě chtějí zastřelit?!
B: To máte na krysy?
Wc: Trpaslík se mění v řízenou střelu. Promiň, Morty, že tě nenechám vyjednávat, ale on si začal.
Ws: Řízená střela Země-Ork.
Wc: Jebí hobí.
Er: Co dělá škvarek? Doutná, že?
N: Umyješ si vousy...po celém těle!
N: Tobě to nenutím, to já chci nový hadry!
B: Z našich společných úspor?!
N: Kdyby se z nich měla koupit tvoje plátovka, to by ti nevadilo, viď?!
Justýn/Justus: On přišel...já mu říkal, že si ty knížky půjčit nemůže...
P: A on ani neměl průkazku, co?
PJ: (Rada, jak na oplátovaného bojovníka) - Pořiď si otvírák!
Ezechiel Mihule: A do...do...do...dobrý den!
N: Taky jste tam slyšeli to "do prdele"?
E: Má to nějakej efekt?
PJ: Jo. Půlork se rozzuřil.
M: Ať si ty knížky užije, tisíc let...já bych se taky nudil!