4. Pracovní příležitosti
Podivný průvod vzbudil v ulicích města rozruch. Lidé mají všeobecně sklony milovat drby a skandály a trojice poutníků táhnoucí městem dva známé opilce, to si nemohl nechat nikdo ujít. Když za sebou Alyssa, Flag a Barundin zavřeli dveře hostince U Krompáče, zůstal za nimi početný dav.
"Vy jste ho opravdu dovedli," třeštil barman nevěřícně oči.
"Spíš donesli," podotkla Alyssa. "Nevím, jestli nám k něčemu budou," dodala pochybovačně při pohledu na oba násosky.
"Hoďte je do stájí a nechte je vyspat," mávl rukou výčepní. "A vy tu zůstaňte, nahoře mám pár pěkných pokojů. Dořešíme to v klidu ráno." dodal přátelsky. Bylo jasně vidět, že vzal skupinu dobrodruhů definitivně na milost. Bodejť taky ne, když mu svým kouskem přivedla před hospodu půlku města. Když si Alyssa navíc všimla poloprázdné láhve medoviny na pultě a Elary a Neirin, které na ni rozpustile pomrkávaly přes barmanova záda, bylo jí jasné, co způsobilo jeho náhlou ochotu.
Ráno se celá družina vydala na trestnou výpravu do stájí. Oba výtečníci se v klidu rozvalovali po seně a chrápali, až došková střecha nadskakovala.
"Takoví dva andílci," zašklebil se trpaslík. Zkusmo jimi zatřásl, ale bez úspěchu.
"Nemají tady třeba nějaký koryto?" zeptala se Alyssa.
"Jo, támhle venku," ukázal Flagg. "Proč, prosím tě…jo ahá!" došlo mu to a oči se mu rošťácky rozzářily. Bez dalších průtahů chytil oba spáče za límce a dovlekl je ke korytu plnému dešťové vody. Jednoho po druhém je svalil dovnitř a z gustem pozoroval jejich zmatené procitání.
Za chvíli byli oba mokří bratři zpět v hostinci a voda okapávající z jejich šatů dělala na podlaze solidní rybníčky.
"Co po nás sakra chcete?" vyjel pan Vomáčka na půlelfa a jeho společníky.
"Dávej si pozor na jazyk, mladej," doporučil mu trpaslík. "Nadělali jste tu včera večír pěknej bordel a díky tomu jsme přišli o prachy. Takže jsme se rozhodli že náš dluh odpracujete za nás," vysvětlil mu.
"Jo tak za vás, jo? Co za to?" ptal se Vomáčka nadrzle.
"Vrchní ti odmaže tvou vlastní sekeru a já ti nerozbiju hubu," zavrčel Barundin.
Vomáčka sklapl a přemýšlel. Podle jeho výrazu se dalo soudit, že jeho dloužek U Krompáče nebude zrovna zanedbatelná částka. "Tak jo," zamumlal nakonec.
"A co se tebe týče…"otočil se trpaslík přemýšlivě na druhého výtečníka, který zatím zarytě mlčel a civěl do podlahy.
"Měla bych jeden nápad," špitla Elara a otočila se k vrchnímu.
"Nepotřeboval byste tu pomocníka?"
"Pomocníka?" protáhl obrovitý barman. "Což o to, hodil by se…sám se ženou už leckdy na všecko nestačím…"
"A co ty, nechtěl bys pracovat tady?" otočila se kouzelnice k muži. Ten k ní nevěřícně sklopil oči.
"To jako tady místo v docích? A to by šlo?" obrátil pohled plný naděje na barmana. Ten nerozhodně pokrčil rameny.
"Inu, zkusit by se to mohlo…" zamumlal nepřesvědčeně.
Elara se potěšeně šklebila, jak situaci vyřešila. Ostatní na ni hleděli jako na zjevení. Ona tomu ožralému mizerovi ještě pomohla! No ale nakonec…když to bude fungovat…
"A třeba se tady odnaučí pít…" dodala Elara nesměle. Alyssa jen povytáhla obočí. Naivita elfky, která si představovala, že by se někdo při práci v hospodě mohl vzdát alkoholu, jí jednoduše vyrazila dech.
"Co dál?" zeptal se Barundin o chvíli později, když se poutníci nasnídali a sbalili svoje věci. Stáli v hloučku před hospodou a z davu občas slyšeli slova jako útržky vět jako "Vomáčka, ten ochlasta" a "pracovat, představte si!" a viděli významná pomrkávání a pokyvování jejich směrem. Jejich příhoda se evidentně roznesla.
"Nemůžem si…tady něco najít? Třeba…společně?" zeptala se elfka nesměle. Odpovědí jí bylo nerozhodné pokyvování a souhlasné mumlání zbytků tlupy. Nakonec proč ne, pomyslela si Alyssa. Jak se zdálo, Neirin si docela rozumněla s Elarou a Barundin s Flaggem vytvořili během včerejšího večera fungující tandem. Alysse sice lezla rozmazlená elfka na nervy a půlelf měl asi v minulosti nějaký výraznější škraloupek, na druhé straně byl ale chytrý a chvílemi i docela vtipný. Trpaslík toho moc nenamluvil, byl za to ale přímočarý a docela přátelský. A rozpustilou gnómku jste prostě nemohli nemít rádi.
"Mohli bysme," řekla nakonec. A po chvilce plánování se vydali na radnici, kde by o nějaké té pracovní příležitosti mohli vědět.
Radnice vypadala dost opuštěně. Na otřískané nástěnce vedle dveří nabízeli funkci ponocného, ale o tu nikdo z družinky nestál. Pak si Neirin všimla malého lístku zavěšeného až dole.
DŮLEŽITÉ!!!
MAGICKÁ ŠKOLA MĚSTA BALMENNY HLEDÁ SKUPINU DOBRODRUHŮ PRO DŮLEŽITOU MISI!
VELKÁ ODMĚNA!!!
SPĚCHÁ!!!
(ZÁJEMCI NECHŤ SE HLÁSÍ V HLAVNÍ BUDOVĚ, VCHOD Z ULICE KŘIŠŤÁLOVÉ KOULE)
"Tohle je něco pro nás," prohlásila Alyssa spokojeně a strhla lístek z nástěnky.
Vchod do magické školy nenašli tak snadno, jak čekali. Místní si asi kouzelníků příliš nevážili, protože budova byla zchátralá a temná. Když vešli do haly, ozval se hlas, jak se zdálo, přímo z protější stěny:
"Kam si myslíte, že jdete?"
Hlas se zhmotnil do podoby stařičkého vrátného, který předtím pospával na židli opřené o stěnu, takže splýval se stíny v koutě.
"Našli jsme tohle," odvětila hraničářka a strčila mu lístek pod nos. Stařík chvíli zoufale ostřil, pak se mu zřejmě povedlo přivést své oči k poslušnosti.
"Jo tohle! Ale to už je děsně dlouho! No, když myslíte…druhé patro!"
Společníci se chystali vyjít po schodech, ale muž je zarazil.
"Žádná procesi! A ozbrojená navíc! To by tak hrálo! Tadyhle dámy," kývla na Neirin a Elaru, "ať jdou, ale vy ostatní zůstanete pěkně tady!"
"Spolu jsme přišli a spolu odejdem," zavrčel trpaslík.
Vyšli do druhého patra. Byla tam jen jediná pracovna označená kupodivu lesklou cedulkou "ALFRÉD VRANOSKŘEK, DOKTOR MAGIE". Neirin zaklepala a dveře se samy otevřely. Barundin teatrálně protočil oči.
"Tihle mágové," bručel si pod fousy, "pořád se musí předvádět."
"Vstupte dámy," ozval se suchý hlas. "A vás ostatní, jaksi…nemagické, bych prosil zůstat na chodbě," dodal. Trpaslík chtěl protestovat, ale hraničářka i půlelf mu položili ruku každý z jedné strany na rameno. Nemělo cenu se s vrtošivým mágem hádat. Elara a Neirin vstoupily a zavřely dveře. Flagg s Alyssou na sebe mrkli a oba přiložili ucho na dveře.
"Aha, takhle vy na to!" zazubil se Barundin a napodobil je.
"Takže, vy byste měli zájem o tu práci," slyšeli přes dveře tlumený mágův hlas.
"To ještě nevíme," ujala se slova Neirin, "chtěly bychom znát nejdřív podrobnosti."
"Dobrá tedy," řekl mág a na chvíli se odmlčel. "Jde mi o jistý artefakt, který bych měl zájem získat. Pracoval jsem na studii týkající se jedné z válek ve Věku Krve a náhodou se mi dostal do ruky důkaz, že jeden velmi důležitý magický předmět nebyl zničen, jak se všeobecně předpokládalo, ale pouze ukryt. Není samozřejmě jisté, že se dochoval, je to ale pravděpodobné. Nacházet by se měl někde v Šedých horách."
"To zní zajímavě," slyšeli Elařin hlas a Flagg zasténal. Vyjednávací schopnosti zřejmě elfku momentálně zhnuseně opustily.
"Ne že by neznělo, ale co takhle platební podmínky?" slyšeli Neirin ostře a Alyssa se uchechtla. Gnómka taky zjevně nebyla Elařiným výstupem nadšená.
"Sto tolarů pro každého teď, další pokud se úspěšně vrátíte," slyšeli pana Vranoskřeka. Půlelf uznale hvízdl. Tomu mágovi muselo na artefaktu opravdu záležet.
"Ber to," doporučil tiše, zřejmě spoléhaje na Neirinu telepatii.
"A o jaký předmět přesně jde?" slyšeli hlas malé čarodějky.
"To nevím," připustil mág. "Ale zřejmě to bude něco malého."
"A máte nějaké představy o tom, jak to bude hlídané?" ptala se ještě gnómka.
"Budou tam například nějací nemrtví?" vyhrkla Elara.
"O žádných nemrtvých nic nevím."
O chvíli později se dveře se otevřely a obě dívky vyšly ven se spokojeným výrazem a naditým měšcem v ruce. Alyssa na chvíli zahlédla mága Vranoskřeka - byl to malý muž v tmavém rouchu, který dlouhým krkem, výrazně vystupujícím ohryzkem a vypoulenýma očima nápadně připomínal supa.
"Šťastnou cestu vám i vašim zvědavým společníkům," řekl s poťouchlým úsměvem, mrkl na ně a zmizel. Poslouchání za dveřimi zřejmě jeho pozornosti neušlo.
Gnómka sjela tři zvědavce káravým pohledem a pak všichni společně vyšli ven na denní světlo.
"Teď to teprve pořádně začne," prohlásil Barundin spokojeně a zkusmo máchl svým válečným kladivem několikrát do vzduchu.