Jdi na obsah Jdi na menu
 


12. Medvěd

14. 10. 2008

"Dobré ráno!" pozdravil vesele Flagg, když seběhl ze schodů a přidal se k ostatním společníkům, kteří právě kosmickou rychlostí likvidovali snídani.
"Ne tak nahlas, prosííím!" pípla Neirin a chytila se za hlavu. Před sebou měla pohárek s bylinkovým čajem, který jí uvařila hraničářka.
"Gnómka s kocovinou, to svět neviděl!" uščuřoval se půlelf, ale hlas ztišil.
"A kde je vůbec to zpívající ego?" ptal se.
"Myslíš pana Gildora Aldariona Nelmegila z Taurionu?" pronesla Alyssa sarkasticky. "Tak ten na nás prý bude čekat před hospodou. Je tam už čtvrt hodiny. A dneska je zrovna takové chladné ráno," opřela se do židle a přímo labužnicky si vychutnávala snídani.
"Ale hleďme, my o vlku…"
"…a jeden vyjící ve dveřích." Dokončil tiše Flagg, když se u vchodu opravdu objevila elfova postava.
"Nuže, jste již připraveni vyrazit?" otázal se pěvec.
"Snídáme, to není poznat?" zavrčel trpaslík. "Můžeš si dát taky," nabodl na nůž kus slaniny a zamával jím elfovi před nosem. Ten zhnuseně uhnul. "Ne, děkuji, já už pojedl."
"Elfí fiflena," zabručel Barundin.



Cesta ubíhala rychle. Z Balmenny vyšli jižní branou a pochodovali mezi poli. Postupně se krajina mírně zvedala, ale cesta byla slušná, vždyť z Hradiska do Balmenny jezdily i těžké vozy.
V čele malé výpravy kráčel lehkým krokem elf, který požádal ostatní, aby ho oslovovali "válečnickou přezdívkou" - Nelmegile. O půl kroku za ním šla Elara, se kterou bard zcela nepokrytě flirtoval. Vzhledem k Elařině nezkušenosti však jeho dvojsmysly nepadaly na úrodnou půdu. Za to Barundin s Flaggem se za nimi bavili velmi dobře.
Na chvostu se potom šourala Neirin, která byla stále poněkud indisponovaná. Alyssa zůstala s ní, částečně ze solidarity a částečně ze zvědavosti.
"Co se to vlastně včera dělo, Neirin?" vyzvídala.
"No…šla jsem nahoru a Barundin přinesl večeři. Byl zase guláš," protáhla gnómka obličej. "A pak jsme jedli a on se snažil neumazat si vousy a já mu nabídla bryndáček," zamrkala spiklenecky a Alyssa se rozesmála.
"Ale pak to bylo takový…trapný. Vůbec jsem nevěděla, co říct…a on taky ne. A potom se ozvala zespoda ta hudba. Chtěla jsem jít tancovat a přesvědčila jsem ho, aby šel taky. Taky jsme trochu pili. No a nakonec jste přišli vy." Odmlčela se. "Co se vlastně dělo pak? Vím, že jsem si šla za vámi přisednout a pak jsem asi upadla…"
"…do opojení." ušklíbl se Flagg, který šel kus před děvčaty, ale natahoval uši, jak mohl. Neirin se na něj zaškaredila.

Za soumraku se utábořili na okraji lesa. Rozdělili si hlídky jako obvykle, jen místo Neirin se uvolil hlídat Nelmegil.
"Pro vás cokoliv, slečno!" složil jí poklonu. Barundin se naježil a Alyssa přiložila na oheň poněkud prudce, takže se zvedl rej jisker a propálil elfovi drahý plášť.
"Ach promiňte, je mi to tak líto!" omlouvala se afektovaně a Flagg vyprskl smíchy. Trpaslík vypadal hned o něco spokojeněji.
Chvíli si pak povídali, ale Nelmegil lezl všem na nervy, když při každé vhodné i nevhodné příležitosti vyrukoval s nějakou "dobrodružnou" historkou, ve které hrál zpravidla hlavní roli. Neirin, která byla celý den poněkud napružená, mu nakonec začala za pochechtávní celé družiny vyprávět příběh o Narcisovi. Elf se ovšem ukázal být v jistých směrech pozoruhodně natvrdlým. Zřejmě vůbec nepochopil, proč mu gnómka vykládala právě tohle.

Zavrtali se do plášťů - začínal podzim a noci už byly chladné - a rychle usnuli. Jak už se ale na jejich výpravách pomalu stávalo zvykem, nebyla jim dopřána klidná noc.
Alyssou kdosi zatřásl. Probudila se a viděla, že je celý tábor vzhůru nohama. Oheň hořel jasně a kolem pobíhali její přátelé a chystali si zbraně.
"Co se děje?" zavolala.
"Medvěd!" odpověděl půlelf stručně a strčil jí do ruky luk.
"Ale medvědi přece na lidi bezdůvodně neútočí!" divila se hraničářka.
"Jo? Tak tomuhle to pravidlo zapomněli říct!"

Vzápětí se skutečně z lesa vynořil obrovský hnědý medvěd. A stalo se ještě něco zvláštního - elf pohodil hlavou a začal zpívat. Byla to zvláštní, táhlá melodie beze slov. Alysse se zdálo, jako by se náhle trochu rozjasnilo, připadala si lehčí a přitom silnější. Zvláštní, ale příjemný pocit jí zaplavoval tělo a nabývala dojmu, že nic není nemožné.
"To je magie hudby! Kouzelná píseň! Má schopnost posílit tě v boji!" zašeptala vedle ní Elara.
Medvěd rozzuřeně zařval a vrhl se přímo na planinu. Nelmegil i Flagg vystřelili téměř ve stejné chvíli. Oba zasáhli, příšera zavyla bolestí, postavila se na zadní a máchla tlapami. Elf uhnul, ale Flagga náraz odhodil několik metrů pryč. Narazil těžce na kmen stromu a sesunul se k zemi.
Neirin vyslala kouzlo a zvíře utržilo další ránu. Setrvačností se hnalo dál přímo na maličkou gnómku.
Alyssa odhodila luk, který jí na takto krátkou vzdálenost byl k ničemu, tasila meč a ťala jím obludě po hlavě. Zbraň odskočila jako by narazila na kámen. Medvědova lebka byla asi tak stejně tvrdá.
Zvíře se otočilo po hraničářce a bylo by to s ní zle dopadlo, kdyby jí Elara, Nelmegil a Barundin nepřišli na pomoc. Právě trpaslík zasadil medvědovi poslední strašlivou ránu, po které zvíře konečně kleslo mrtvé k zemi. O chvilku později dozněla i elfova píseň.

Hraničářka se dotkla medvědovy srsti. "To bylo zvláštní…" zamumlala.
"Co je tak zvláštního na velkým vzteklým medvědovi?" nechápal trpaslík.
"Neměl vůbec zaútočit! Medvědi se přece lidem vyhnou, obzvlášť když je jich víc a mají oheň. Chápala bych to, kdyby byl vyhladovělý nebo to byla medvědice s mláďaty, ale nevypadá to ani na jedno…"

"Ne, že by mě vaše teorie nezajímaly, ale nemohl by někdo…" ozvalo se za nimi. Otočili se a uviděli Flagga, který se unaveně opíral o strom, ke kterému ho medvěd odhodil.
Alyssa k němu přiběhla.
"Myslím, že máš zlomené žebro," prohlásila, když ho prohlédla. "Štěstí, že ti neporanilo plíce."
Stáhla mu hrudník obvazem. "Víc se s tím dělat nedá. Snaž se šetřit, ano? Nevím, proč to vždycky zrovna ty musíš vždycky odnést nejhůř…" zavrtěla hlavou.
"Ještě mi vynadej," zavrčel půlelf.

Jejich špičkování přerušil náhlý ptačí výkřik. Nad planinou plachtil v dlouhých kruzích orel.
"Orel takhle daleko od hor? Co se to tady ksakru děje?" nechápala hraničářka.
"Z toho lesa jde magie," prohlásila Elara. "Taky to cítím," kývla Neirin.
"V tom případě já cítím pěkný průšvih," prohlásil Barundin.
"Otázka je, jestli něco na nás ty zvířata posílá nebo před tím utíkají…" přemýšlela Alyssa.
"To nám může být úplně jedno," odfrkl Flagg. "Stejně budeme muset zbytek noci pořádně hlídat."
"Ty specielně si hlídej hlavně žebra," usadila ho dívka.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář